13. Den Konečně Portugalsko (Tavira a Faro)

Dneska vám popíšu průběh 13. dne naší výpravy (13 je šťastné číslo Janičky kdyby to náhodou někdo nevěděl). Začal parádně, ráno jsme se probudili na parkingu za Cádizem a hned jak jsme vykoukli ven tak jsme prvně na vlastní oči viděli surfovat borce na vlnách, paráda pro oči. Nasedli jsme do čtyřky (VW T4 - pro mámu) a vyrazili směr Portugal. Cesta utekla rychle a za chvilku jsme byli na hranicích. První město, které jsme v zemi kohouta navštívili, byla Tavira. V tomto nádherném malinkatém městě jsme koukli na dva kostelíky, vylezly na pozůstatky hradu, které nám poskytli luxusní výhled na městečko, a pak se šlo dolů z kopce na náměstí, kde nám průvodce za 300,- (díky pane Kalisto) poradil, že je tam gratis net. Sedli jsme si na lavičku vedle párečku dvou důchodců. Museli jsme si je s Janou vyfotit, protož byly fakt našlapaný. Borec babce rozhodil Skype a sám popadl tablet a surfoval. Jana farmařila a já pak poslal email Carroťákovi s předešlým dnem a on mi ho nahodil na web (díky).
V Taviře jsme to zabalili a vyrazili směr Faro. Kde jsme plánovali přespat na ostrově za městem hned vedle letiště (na ostrov vede most). Protože jsme přijeli brzo, vzali jsme deku slunečník a vyprskli jsme se s knihou na pláž. Byly mega vlny, ono na fotkách to nevypadá, ale fakt jo. Nejdříve jsem měl hrachy, ale pak jsem tam hupnul. Slušnej průplach celého těla, písek budu vyklepávat ještě pěkně dlouho. Když jsme ulehli ke spánku tak cca v 1:05 dalšího dne se v protější restauračce rozjela živá hudba a my se museli přesunout na jiný plac. Janičku jsem uložil ke spánku a já si sedl na kraj pláže a za burácení Atlantiku sepsal další den. V 2:11 hlásím dopsáno dobrou.